Archivy: Activities

Arcibiskupský zámek upoutá zdálky i zblízka majestátní zámeckou věží, která je jednou z nejvýraznějších dominant města. Věž je možné navštívit v rámci prohlídky zámku, ale také samostatně. Vysoká je 84 metrů a vyhlídkový ochoz, z něhož je nádherný pohled shora na město i okolí, je ve výšce 40 metrů. Rozhodně stojí za to vystoupat 206 schodů a klidně si je přepočítejte…

Vrchol Barbořina nabízí pohledy na Hanou, Hostýnské vrchy a především na samotné město Kroměříž. Procházka zdejším lesoparkem nenudí. Kromě aktivního pohybu nabídne i poznání. Jedná se totiž o výjimečnou lokalitu s mnoha druhy rostlin v krajině v bezprostřední blízkosti města. Město lokalitu postupně upravuje. Počítá se s vycházkovými a běžeckými trasami, ale také s trasou pro cyklisty. Na Barbořině by měla vzniknout i stezka bosou nohou, doplněn bude mobiliář a herní prvky, informační tabule, turistické značení i cvičební prvky. Do budoucna by na Barbořině měla stát také pozorovatelna okolí, přístřešek s možností rozdělání ohně a také posed v korunách stromů.

Vodní plocha Šlajza se nachází na okraji Kroměříže poblíž dálnice. Město kolem ní vytvořilo atraktivní odpočinkový a běžecký okruh. Kromě ukazatelů a informačních tabulí zde turisté najdou herní a naučné prvky – uzlovanou, piškvorky a dvě pexesa v podobě interaktivních tabulí, hrazdu a bradla ke cvičení s vlastní vahou, přístřešky a dvě ohniště k opékání špekáčků, lavičky, stojany na kola a samozřejmě odpadkové koše. Většina prvků je stylově ze dřeva. Součástí areálu je i běžecký okruh o délce 1,5 kilometru. Sportovci si na něm mohou nejen protáhnout tělo, ale také prostřednictvím mobilní aplikace zazávodit a porovnat své výkony s ostatními běžci.

Bágrák se nachází ve východní části Kroměříže asi kilometr od centra města. Nedaleko něj je frekventovaná cyklotrasa podél řeky Moravy. Bágrák je hojně využíván k rybolovu a v létě také jako přírodní koupaliště, byť pouze na vlastní nebezpečí. Naučná stezka kolem Bágráku je dlouhá 1,5 kilometru. Je vhodná pro vycházky s dětmi, běhání, relaxaci či pro procházku se psy. Město stezku vylepšuje, její součástí budou mlatové chodníčky, psí louka, ptačí budky, broukoviště, stezka bosou nohou nebo i informační tabule, lehátka a herní prvky, jako jsou například pexeso, piškvorky či skok do písku. Záměr zahrnuje také prvky, které mají vztah k vodě – hravou lodičku, lodičku s kormidlem, dřevěný domek ve tvaru lodi nebo pozorovatelnu s kormidlem.

Jako železniční muzeum slouží areál lokomotivního depa na vlakovém nádraží v Kroměříž. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout exponáty ze sbírek občanského sdružení Kroměřížská dráha a některé si také sami vyzkoušet. K vidění je elektromechanické zabezpečovací zařízení, osobní pokladna s kompostérem a termionem na výdej jízdenek, telegraf, autentické světelné vjezdové návěstidlo, funkční výstražník typu VUD, dálnopisný přístroj funkčně propojený s PC, přizpůsobený interiér osobního vozu Rybák a další. Součástí areálu depa je i železniční točna k otáčení drážních vozidel zajímavá tím, že se k jejímu otáčení využívá lidská síla.

Netradičně pojatý prostor v suterénu Klubu Starý pivovar překvapí znalce života i tvorby kroměřížského rodáka Karla Kryla, ale i ty, kteří se se slavnou osobností hudebního, literárního, žurnalistického i společenského života teprve seznamují. Expozice Karla Kryla je odrazem Krylovy osobnosti a především jeho originálního díla plného radosti, vtipu a poetiky a zároveň smutku, sarkasmu a rozčarování. Nejde o klasické muzeum. Nevšední prostor klade důraz především na atmosféru a pocit a prostřednictvím multimediálního zážitku nechává na každém z návštěvníků, jak Kryla „uchopí“. Autorem expozice je architekt Jan Konečný.

Muzeum Kroměřížska sídlí na Velkém náměstí v domě dříve zvaném Kapitulní nebo Vrchnostenský. Pod jeho správu spadá také Zámek Chropyně, Muzeum v přírodě Rymice a větrný mlýn u Velkých Těšan. Návštěvníci si mohou v hlavní budově na Velkém náměstí celoročně prohlédnout stálé expozice (Poklady staré půdy, Historie ukrytá pod dlažbou města, Památník Maxe Švabinského, Kroměříž v soukolí dějin 1848–1948, Strážci času) nebo zhlédnout krátkodobé výstavy, zapojit se do tvořivých dílen, programů pro děti, případně se zúčastnit besed, přednášek či konferencí (např. konference Židé a Morava). Muzeum pečuje o rozsáhlé sbírky oborů archeologie, historie, národopisu, dějin umění a přírodních věd.

Květná zahrada byla a je i dnes místem, kam se lidé chodí kochat krásou. Její vznik je spjatý s osobností biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který měl o její podobě jasnou představu vycházející z osvědčených modelů francouzských, italských, holandských a německých odloučených zahrad. Návštěvníci zahrady zaznamenají inspiraci jejích stavitelů především v zahradách Versailles. Atmosféru do posledního detailu promyšleného geometricky uspořádaného prostoru dotváří centrální pavilon zahrady (rotunda s Foucaltovým kyvadlem), kolonáda, kašny, labyrinty tvořené zelení, skleníky i Jahodové kopečky. Součástí Květné zahrady jsou i okrasné či hospodářské prostory, kterými jsou Pomerančová a Holandská zahrada, bažantnice, Králičí kopeček nebo ptáčnice. Zahrada byla otevřena po poslední rozsáhlé rekonstrukci v září 2014 a jejím správcem je Národní památkový ústav.

Rozhledna Brdo v Chřibech z roku 2004 je český unikát. Jedná se o první kamennou rozhlednu postavenou u nás po téměř 70 letech. Vydejte se k jejím výšinám na jaře nebo časně z léta, kdy všechno kolem krásně kvete. Pokud bude zrovna jasno, dohlédnete odtud až na slovenská pohoří. Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/vylety/zamilovana-mista-tymu-czechtourismu/pokochejte-se-vyhledem-z-rozhledny-brdo

Původní stavba v místě dnešního zámku vyrostla v 15. století a prošla různými přestavbami a dostavbami. Současnou podobu získalo letní sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů ve 2. polovině 17. století díky biskupovi Karlovi II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Autory současné podoby zámku jsou architekti Filibert Luchese a Giovanni Pietro Tencalla, na mnoha technických řešeních se podílel také sám biskup Karel. Barokní téměř čtvercová stavba zřejmě obsáhla i původní gotický a renesanční objekt. Místnosti v přízemí a sklepích tvořily hospodářské zázemí (kromě saly terreny), první a druhé patro zabírají reprezentační sály a prostory pod střechou sloužily k ubytování personálu. V polovině 18. století vyhořelo první a druhé patro zámku. Následná oprava trvala 20 let a prostory získaly pozdně barokní až rokokovou podobu. Dnes je Arcibiskupský zámek lákavý pro turisty především díky zámecké galerii (mimo jiné s Tizianovým obrazem Apollo a Marsyas), věži s 206 schody a vyhlídkou do širokého okolí, originální sale terreně a reprezentačním sálům, které rádi využívají čeští i zahraniční filmaři.