Category: Kultura

Komentované putování městem patří ke každoročnímu zpestření turistické sezony v prázdninových měsících. Poutavé a netradiční prohlídky Kroměříže připravuje každoročně – i na tyto letní prázdniny – radnice ve spolupráci se skupinou historického šermu Biskupští manové. Vybrané dny v červenci a srpnu se zájemci mohou vydat malebnými ulicemi historického města na procházku v doprovodu průvodců v dobových kostýmech a symbolicky nahlédnout proti proudu času do nejrůznějších historických období. Součástí netradiční prohlídky, která je vhodná i pro rodiny s dětmi, jsou scénické vstupy s výjevy z historie města. Letošní prohlídly s názvem Tajemství (nejen) staré Kroměříže provedou zájemce městem i Podzámeckou zahradou a zaměří se mimo jiné na filmy, které se v posledních letech v Kroměříži natáčely, včetně závěrečného dílu série o Marii Terezii.

Kostel Cyrila a Metoděje byl první stavbou na Slovanském náměstí. Postavený byl v letech 1946–1948 podle návrhu stavitele-samouka Vsevoloda Kolomackého pro pravoslavnou církev. Kolomacký se coby člen československých legií po návratu z 1. světové války usadil v Československu. Teprve kolem kostela začala vyrůstat zástavba a tvořilo se náměstí.

Ústavní kostel v areálu Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově ulici vznikl na počátku 20. století. Centrální stavba na půdorysu řeckého kříže je uzavřena dvojitou železobetonovou kupolí s lucernou a dvěma zvonicemi. Architektem stavby a vnitřního vybavení byl Hubert Gessner, o malířskou výzdobu včetně oltářní malby se postaral Jano Köhler.

Městský farní kostel je v rámci Moravy ojedinělým příkladem vrcholně barokní architektury. Historie původní stavby sahá patrně do předlokační doby a o jeho původu existují jen nepřímé doklady. S výjimkou zvonice z 13. století původní budova zanikla a novodobá podoba kostela vznikla v 18. století. Barokní stavba kostela je koncipována jako jednolodní prostor obdélníkového půdorysu. Pod kostelem do Farní ulice stávala hřbitovní kaple sv. Michala. Původně gotická a později barokní stavba byla jednou z dominant města. Naproti kostelu je emeritní palác, který od svého vzniku v 1. polovině 18. století slouží jako fara kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jeho součástí je vnitřní kaple sv. Jana Nepomuckého přístupná portálem z ulice.

Piaristický kostel sv. Jana Křtitele vyrostl na místě středověké komendy (sídla) johanitů se špitálem a kostelem. Tento objekt věnoval piaristům biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Ti k němu přistavěli budovu dnešní konzervatoře a teprve poté na jejím místě nechali vystavět nový monumentální barokní chrám. Ten byl dokončen v roce 1767 a vysvěcen 15. srpna 1768. Kupolový chrám s oválnou lodí a dvojicí hranolových věží svou dispozici a především tvarem průčelí navazuje na vídeňský kostel sv. Petra. Na atice fasády jej zdobí sousoší Kristova křtu. V bezprostřední blízkosti kostela se nachází piaristická kolej – dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž a piaristické gymnázium – budova na rohu Jánské a Pilařovy ulice s portály, které zdobí erb biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna.

O zahájení výstavby kostela sv. Mořice se zasloužil ve 2. polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku. Ve zdivu nejstarších částí kostela však byly objeveny ještě starší stavební kvádry. Raně gotický kostel má pravoúhlý půdorys sevřený dvojicí věží. Jeho dostavba probíhala až do konce 16. století, v jejím průběhu byl kostel dvakrát vypleněn husity, později došlo k přestavbám v souvislosti s poškozením stavby v době třicetileté války. Pod hlavním oltářem kostela byl pochován v roce 1281 jeho zakladatel biskup Bruno. K severní boční lodi kostela sv. Mořice přiléhá kaple Panny Marie Bolestné.

Podzámecká zahrada vznikla na počátku 16. století a v průběhu času se měnila její rozloha, její účel i vzhled. Přírodní park anglického typu má rozlohu 64 hektarů. Původně zelinářská a ovocnářská zahrada se postupně proměnila v park se dvěma stovkami vzácných stromů z nejrůznějších koutů světa, se sítí vodních kanálů a rybníků, s originálními stavbami, zookoutkem i volně chovanými zvířaty, jako jsou pávi, labutě či kachny a slepice. S vnitřním prostorem Arcibiskupského zámku je propojena salou terrenou. Krása zahrady a romantické prostředí láká k procházkám místní i turisty, k atraktivnosti procházek Podzámeckou zahradou přispívá také možnost občerstvení a posezení v příjemných zákoutích. Zahrada je volně přístupná po celý rok.

Kyvadlo dokazující otáčení země kolem své osy nechal sestrojit v roce 1908 astronom a fyzik František Nábělek, profesor zdejšího gymnázia. Je kopií kyvadla J. B. L. Foucaulta zavěšeného v pařížském Pantheonu. Na 22,35 m dlouhé struně je zavěšena dvacetikilová koule, která po rozkývání hrotem ve spodní části zapisuje svou dráhu do písku a zaznamenává tak postupné otáčení země. Kyvadlo v rotundě Květné zahrady je jedním je čtyř kyvadel tohoto druhu na světě!

Arcibiskupský zámek upoutá zdálky i zblízka majestátní zámeckou věží, která je jednou z nejvýraznějších dominant města. Věž je možné navštívit v rámci prohlídky zámku, ale také samostatně. Vysoká je 84 metrů a vyhlídkový ochoz, z něhož je nádherný pohled shora na město i okolí, je ve výšce 40 metrů. Rozhodně stojí za to vystoupat 206 schodů a klidně si je přepočítejte…

Netradičně pojatý prostor v suterénu Klubu Starý pivovar překvapí znalce života i tvorby kroměřížského rodáka Karla Kryla, ale i ty, kteří se se slavnou osobností hudebního, literárního, žurnalistického i společenského života teprve seznamují. Expozice Karla Kryla je odrazem Krylovy osobnosti a především jeho originálního díla plného radosti, vtipu a poetiky a zároveň smutku, sarkasmu a rozčarování. Nejde o klasické muzeum. Nevšední prostor klade důraz především na atmosféru a pocit a prostřednictvím multimediálního zážitku nechává na každém z návštěvníků, jak Kryla „uchopí“. Autorem expozice je architekt Jan Konečný.